Schůze SVJ v covidové době: Kdy lze hlasovat korespondenčně?

Dva roky trvání pandemie se podepsaly na mnoha aspektech každodenního života. Problémy, které stále se opakující karantény či izolace způsobují, se nevyhýbají ani shromáždění vlastníků jednotek v bytových domech. Neúčast některých vlastníků má totiž zásadní vliv na už tak náročné dosažení usnášeníschopnosti. Lze tento problém vyřešit korespondenčním hlasováním? Poradíme vám, zda a za jakých podmínek je to možné.

Sejít se musíte alespoň jedenkrát ročně

Shromáždění vlastníků jednotek musí být dle zákonných požadavků svoláno pozvánkou minimálně jednou za kalendářní rok. Podstatná informace, kterou řada lidí přehlíží, je však to, že se musí také alespoň jedenkrát ročně skutečně sejít (tedy nikoliv pouze „na papíře“). Vlastníci se tedy musí přinejmenším pokusit setkat a probrat důležité záležitosti týkající se jejich společných prostor, plánovaných rekonstrukcí či aktuální témata, mezi které patří třeba energie. Některá SVJ mají ve stanovách určeno, že se dobrovolně scházejí ještě častěji, než je zákonem určená lhůta, ale není to příliš obvyklé. Svolání má na starosti statutární zástupce SVJ, jímž je výbor, případně předseda. 

Každé takové shromáždění je usnášeníschopné pouze v případě, kdy se ho účastní vlastníci s nadpoloviční většinou všech hlasů. A to byl často problém i před začátkem pandemie, natož nyní. Jakmile je shromáždění vlastníků shledáno usnášeníschopným, stačí k přijetí rozhodnutí souhlas nadpoloviční většiny přítomných vlastníků, pakliže zákon v jistých specifických případech neurčuje vyšší kvorum (to je možné ošetřit taktéž ve stanovách SVJ).

Na schůzi SVJ jsme se nesešli v dostatečném počtu, co dělat dál?

Mnohá společenství se pokusila svolat schůzi v předvánočním období, avšak z důvodu karantén či obav z nákazy nebyly tyto pokusy o shromáždění usnášeníschopné. V průběhu roku 2020 dokonce platil vládou vyhlášený zákaz shromažďování více než deseti osob ve vnitřních prostorách, který de facto schůze SVJ na dlouhou dobu znemožnil. Jenže co když bylo třeba řešit věci, které nesnesou dalšího odkladu, a tím spíše ne odkladu o celý rok?

V takovém případě se nabízí možnost tzv. hlasování per rollam, které bychom česky označili jako korespondenční hlasování. Zatímco v případě hlasování na dálku ve volbách je zákonodárná iniciativa již mnoho let doslova na bodu mrazu, v případě SVJ je tento institut dávno zaveden a může být využit ke spokojenosti všech zúčastněných. Zajímá vás, jak na to?

Korespondenční hlasování v SVJ lze využít ve dvou případech:

1)      Předchozí svolání schůze SVJ nebylo úspěšné a shromáždění nebylo shledáno usnášeníschopným. V takovém případě lze o otázkách, které bylo v plánu na tomto shromáždění rozhodnout, hlasovat korespondenčně v rámci bezprostředně následujícího shromáždění.

2)      Pokud SVJ ve stanovách předem určilo možnost hlasování per rollam, je možné jej využít rovnou, bez nutnosti čekat na „neúspěšné“ shromáždění. Rozsah otázek a problémů, o nichž lze tímto způsobem hlasovat, však musí být dostatečně konkrétně vymezen právě ve zmíněných stanovách.

V době vyhlášení nouzového stavu bylo možné korespondenčně hlasovat ve všech SVJ, ovšem tato skutečnost již pominula a v době publikace tohoto článku (leden 2022) se zdá být nepravděpodobné, že bychom se v dohledné době dalšího nouzového stavu dočkali.

Co je u korespondenčního hlasování jinak?

V souvislosti s korespondenčním hlasováním je třeba mít na paměti několik důležitých zákonných požadavků, které je třeba splnit, aby hlasování proběhlo v pořádku a nebylo v budoucnu napadnutelné z důvodu procesních nedostatků.

Každý návrh, o kterém se hlasuje per rollam, musí být předložen v písemné formě a obsahovat návrh rozhodnutí (tedy to, o čem se hlasuje), veškeré podklady nutné pro individuální posouzení (či odkaz na umístění, kde si je vlastník může nastudovat), a lhůtu k vyjádření. Ta je ze zákona určena na patnáct dní, ovšem v případech hodných zřetele, kdy je například podkladů velké množství a rozhodnutí je zcela zásadní pro budoucí život v domě, může být statutárním orgánem prodloužena.

A extrémně důležitá změna je také to, jakým způsobem se sčítají konečné hlasy. Zatímco v osobní formě stačí nadpoloviční souhlas přítomného nadpolovičního vlastnického podílu (a tedy prostou matematikou dojdeme k tomu, že ke schválení některých běžných provozních záležitostí může dostačovat jen něco málo přes čtvrtinu všech hlasů), při korespondenčním hlasování je třeba souhlas nadpoloviční většiny ze všech vlastníků jednotek. Za „zúčastněné“ se totiž považují všichni, neboť měli možnost hlasovat korespondenčně.

Pokud máte další dotazy, jejichž zodpovězení by vám usnadnilo navigaci v bouřlivých vodách domovní správy v době pandemie, neváhejte se obrátit na odborníky z Prague Property Management.